Zemskou bránu najdete přímo na česko-polských hranicích v místech, kde Divoká Orlice prorazila hradbu Orlických hor a skalnatým romantickým údolím se vydává do vnitrozemí.
Divoká voda
Cestou můžete obdivovat robustní kamenný most, balvany a obří hrnce v řece. Hned za nejbližším ohybem údolí na vás čeká Pašerácká lávka, kterou snad stokrát vzala voda a místní ji vždy znovu postavili. O kousek dál najdete prostranství, kde stával lovecký empírový zámeček Lusthaus. Je to moc krásné místo, i když zámeček už dávno nestojí.
Jánošík i v Orlických horách?
O pár stovek metrů dál objevíte pěchotní srub Na potoku, symbolickou pozvánku k dalším vojenským památkám, a zastavit se můžete i u Ledříčkovy skály. Tady, v malé jeskyni vysoko nad údolím, míval prý své doupě místní loupežník, „Jánošík Orlických hor“. Skončil přesně tak, jak byste čekali – při jedné z honiček s vojáky se zřítil ze skály a zabil se.
Linie opevnění
Asi kilometr od mostu po proudu Orlice překonává údolí linie opevnění z let 1936–1938. Přímo na břehu řeky byl postaven samostatný pěchotní srub R-54 Na potoku, u kterého si umístění v těsné blízkosti řeky vynutilo atypické jednopatrové řešení. Hlavní výzbrojí objektu byl těžký kulomet, umístěný v pancéřové kopuli. I když byl srub v roce 1938 dokončen a vyzbrojen, do dnešních dnů se dochovaly pouze jeho železobetonové stěny. Interiér dnes připomíná spíše smetiště. Srub je součástí linie těžkého opevnění, která byla níže po proudu řeky následována linií opevnění lehkého, tvořenou tzv. řopíky.
Karolína Loskotová
